První písemná zmínka o vsi Červený Újezd je uvedena ve výčtu majetku kláštera kladrubských benediktinů v roce 1115. Další zmínka pochází z roku 1253, kdy se vsi Zbůch a Červený Újezd stávají na dlouhou dobu majetkem kláštera v Chotěšově – až do jeho zrušení v roce 1782. Červený Újezd byl poté ve správě Náboženského fondu, který jej odprodal roku 1822 knížecímu rodu Thurn – Taxis.
V říjnu 1938 byla ves připojena k Velkoněmecké říši. Po skončení války bylo zdejší německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno osadníky z vnitrozemí a také z nedaleké Plzně, především za Skvrňan, které byly zle poničeny při posledním náletu na plzeňskou Škodovku v dubnu 1945.
Původně byl Červený Újezd samostatnou obcí. V roce 1960 došlo ale k jeho sloučení s obcí Zbůch; tím zanikl Místní národní výbor v Červeném Újezdu. Jeho agendu a správu území převzal Místní národní výbor ve Zbůchu.
Červený Újezd si dodnes zachoval středověkem danou půdorysnou stopu návsi. V roce 2017 proběhly stavební úpravy, při kterých dostala náves a přilehlá ulice současnou podobu.
Kaple svaté Anny
V centru obce se na návsi nachází kaple svaté Anny. Pozdně barokní stavba pochází zřejmě z 1. poloviny 19. století. O jejím založení nebyly nalezeny žádné zprávy, ale v mapách z roku 1838 je již v dnešních místech zakreslen sakrální objekt.
Fasáda čtyřboké zděné kaple s oplechovanou věžičkou v hřebeni střechy je členěna lizénovými rámci, obdélníkovým portálem a trojúhelníkovým štítem. Uvnitř kaple je možno vidět plackovou klenbu. Zvon v oplechované věžičce je funkční.
V roce 1992 byla za finanční podpory obce Zbůch dokončena rozsáhlá oprava celé kaple. Během této rekonstrukce byla do kopule věžičky vložena zpráva o provedené opravě spolu s mincemi a tehdejším tiskem.
V den svaté Anny, 26. července 1992, se konala od 8.45 hodin v nově opravené kapli slavnostní mše, které se zúčastnilo na 70 občanů Červeného Újezdu a Zbůchu. Mši sloužil nýřanský farář Hroznata Janoušek, který konal též mše ve zbůšské kapli.
V srpnu roku 2003 byla kaple svaté Anny prohlášena za kulturní památku.
V současné době už kaple neslouží k církevním účelům. Vnitřek je vybaven novodobými sakrálními předměty a zařízením. Pouze u jednoho obrazu jsou na jeho zadní straně uvedeny opravy v roce 1916 a 1992.
Každoročně na Štědrý den v odpoledních hodinách (od 16.30 do 17.00 hod.) si sem mohou lidé přijít pro Betlémské světlo.
Továrna Moguntia a letiště Líně
Jihovýchodně nad vsí byla nevelká továrna zvaná Moguntia, kde se vyráběly ze šamotu cihly, tvarovky a další prvky užívané především ve stavebnictví. Továrna nebyla již v roce 1945 v provozu, výrobní budovy však ještě stály.
Jméno Moguntia zůstalo i přes zánik fabriky zachováno. Stalo se totiž krycím názvem pro areál vojenského letiště, které bylo postaveno v letech 1950 až 1952 v katastru Nové Vsi a Červeného Újezdu. Po mnoha letech armáda vojenskou činnost v tomto areálu ukončila. Od června 1996 provozuje celý areál společnost PlaneStation Pilsen a bývalé vojenské letiště je provozováno jako vnitrostátní veřejné letiště. Zároveň zde vznikla průmyslová zóna, protože v opuštěných vojenských objektech našlo zázemí mnoho soukromých firem. Na základě usnesení vlády z června 2022 mělo být letiště zrušeno a areál ustoupit plánované výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. Nakonec se však tento záměr neuskutečnil.
Firma PlaneStation Pilsen po prohraných soudních sporech opouští pronajatý areál Letiště Líně. V červnu 2024 převzala provoz letiště, na základě rozhodnutí Ministerstva obrany ČR, nově zřízená organizační složka Letiště Líně státního podniku LOM Praha. Armáda ČR znovu projevila vážný zájem o provozování tohoto areálu. Z tohoto důvodu dostaly všechna soukromé firmy působící v areálu výpověď z nájmu ke konci března 2025 a po tomto datu musely areál opustit.
Na Letišti Líně je Armádou ČR provozována letecká záchranná služba s vrtulníky V3A – Sokol a volacím znakem Kryštof 07. V květnu 2025 byly zahájeny práce na oplocení celého areálu Letiště Líně.
GPS souřadnice: 49.6807272N, 13.2226172E
Děkujeme za podporu
