Stavbu Hornického lidového domu (HLD) připravovalo a zajišťovalo stavební družstvo „Dělnický dům“, zapsané společenstvo s ručením obmezeným ve Zbůchu.
Stavbu budovy zahájila domažlická firma stavitele Karla Schröpfera podle vlastního návrhu v říjnu 1924 a dokončila ji v prosinci roku 1925.
Velkolepé slavnostní otevření se konalo 23. května 1926. Oslavy začaly v šest hodin ráno budíčkem v podobě hrající dechové kapely, která procházela obcí, a trvaly až do pozdních nočních hodin. Náklady na stavbu činily 1 220 000 Kčs.
Tato velká budova byla postavena jako dva samostatné domy. Pravá strana byla určena pro Západočeské konzumní družstvo – filiálku II (filiálka I byla v domě č.p. 137), kde se nalézal obchod a skladovací prostory. V 1. patře byly byty.
Na levé straně byla velká restaurační budova s moderním velkým divadelním a kinematografickým sálem s podloubím k sezení, tanečním sálem, restaurací s formankou a dalšími zábavními lokály.
Podle kolaudace z března roku 1926 bylo restaurační budově přiděleno číslo popisné 192 a budově Západočeského konzumního družstva číslo popisné 193. V červnu roku 1928 bylo rozhodnuto o zrušení č.p. 193 a pro celou stavbu bylo ponecháno pouze č.p. 192.
HLD se stal střediskem velmi bohatého společenského a kulturního života obce. Mimo jiné se v něm promítaly filmy, hrálo divadlo a téměř každou neděli se konala taneční zábava. HLD byl v celém okolí znám pod přezdívkou „VATIKÁN“, protože se alkohol na těchto zábavách téměř vůbec neprodával.
Za II. světové války v měl v někdejším HLD plzeňský útvar německého letectva (Luftwaffe) detašovaný sklad náhradních dílů. Patřily mezi ně výstrojní součástky letců, letecké přístroje a také celé bedny s nářadím pro letecké mechaniky, plně vybavené vším potřebným nářadím; od kladiva přes vrtačku až po bouchací nýtky. Ve sklepě byly uskladněny konzervy, ale i části křídel, pneumatiky a přídavné nádrže.
V květnu 1945 vojáci americké armády navezli celý sklad do hliniště bývalé cihelny, kde veškerý materiál zapálili a zahrnuli buldozery, a to včetně dvou letadel. Urovnaný terén později posloužil pro výstavbu fotbalového hřiště se škvárovým povrchem v nynějším areálu TJ Baník Zbůch.
Národní správa HLD byla v březnu roku 1947 vyzvána k zabezpečení západního traktu, který hrozil sesutím. Národní správa upozornila správu dolů na toto nebezpečí a zároveň tuto věc postoupila stavebnímu referátu Okresního národního výboru ve Stříbře s žádostí o zákrok. Silným tektonickým poruchám, způsobeným těžbou uhlí v prostoru pod HLD, již nebylo možno zabránit. V důsledku značného poklesu terénu došlo k výrazným statickým poruchám na části budovy, pro které byla v roce 1947 polovina této pozoruhodné stavby zbořena.
V provozu zůstala prakticky jen část budovy s obchodem s potravinami a třemi byty v prvním patře. Po uzavření potravin bylo v těchto prostorách krátce provozováno řeznictví.
V roce 1999 byla provedena rozsáhlá adaptace bývalé prodejny a byla sem přestěhována obecní knihovna z bývalého kulturního domu v Nádražní ulici č.p. 158.
Obecní knihovna Zbůch, která byla slavnostně otevřena v roce 1999, se stále těší velkému zájmu místních čtenářů. Pro dům č.p. 192 a jeho přilehlou zahradu přetrval do dnešních dnů lidový název „Dělničák“.
Stav v roce 1926
Velký sál v roce 1926
Zbylá část bývalého Hornického lidového domu, dnes knihovna 
Zbylá část bývalého Hornického lidového domu, dnes knihovna
Zahájení provozu nové knihovny v roce 1999
Děkujeme za podporu
